Elektrokola jsou v dnešní době opravdu "IN". Jak už to tak bývá, co člověk to odlišný názor na ně. Od mnoha zarytých sportovců ale též notorických flákačů často slýchám: "Přeci na tom nejsem tak špatně, abych musel mít elektrické kolo!" Často je to vyřčeno lidmi, kteří ročně ujedou maximálně 200 km a to ještě v létě během týdne dovolené...
Cykloturistika byla mou radostí celý život. Před šesti lety jsme se přestěhovali na Kokořínsko a zde se začal psát můj elektrický příběh. Na jedné straně mě vždy ohromovaly moderní technologie ve všech odvětvích a zároveň jsem však velkým příznivcem přírody a přirozeného pohybu daleko od civilizace a ruchů všedního dne.
V období přesedlání na elektrokolo jsem hledal nějaké řešení na má bolavá záda. Mnohahodinové sezení v kanceláři a autě každý den se na nich podepsalo. Po absolvování tříměsíční fyzioterapeutické léčbě se můj stav sice zlepšil, ale pouze za cenu každodenního cvičení. Ukrutně mě jakékoliv cvičení doma nebaví a upřímně ho nenávidím.